Jako ponožky

24. ledna 2013 v 19:36 | Slečna Strange |  Strange v praxi
Názory některých lidí jsou jako ponožky, každý den mají nové.

Popravdě řečeno patřím k těm tvrdohlavým, kteří si svůj názor razí ať se děje co se děje, sic oni sami pociťují mírnou nesprávnost svého názoru.
Změna názoru jako taková je zcela přorozený jev. Je zcela přirozené, že člověk v patnácti, ve dvaceti či nad hrobem, bude mít jiné názory než měl před pěti lety. Je to dospováním, takzvaným moudřením (ale úpřímně...je dost diskutabilní), náše charektery se vyvíjejí, objevujeme sami sebe a svět, měníme své hodnoty a názory. V padesáti budume kroutit hlavou nad tím, jací jsme byli parchanti ve a nebudeme chápat, proč jsme se hádali s učitelem, když to bylo očividně zbytečné, jelikož idiot bude idiotem a puberťák puberťáke. Dokonce něco podobného se děje i nám pubošům, kroutíme hlavou nad námi ve třinácti. Toto všechno a mnoho podobného je podle mě normální.

Nikdo nedokážu pochopit ty "Dneska tak, zítra úplně jinak.". Vytáčí mě, když potkám člověka nebo s ním musím cokoli vyřizovat, bavit (i takové útrapy mi můj chabý společenský život přináší) či cokoli zvdáleně podobného jakémukoli druhu kontaktu.
Na vysvětlenou uvedu příklad. Má se jet na výlet, je úplně šumák kam, celá vaša parta těch jistě nejlepších přátel, mezi nimiž je právě takhle infikovaný člověk. Nejprve určitě na beton jede, všichni s ním počátate, avšak příští den vám oznámí "Nejedu.", řeknete si budiž a opět se podle toho zařídíte. Za týden přijde ona osoba s rozhodnutím: "Tak nakonec jedu.". Zarazí vás, ale opět se zařídíte podle toho, to ještě nepočítáte s jejím názorem příští den "Najedu." s hromadou výmluv, jež jste slyšeli u předešlého stejného závěru. Nutno dodat, něco takového se může opakovat ještě několikrát, to už je však extrém, ale pro názorný příklad to stačilo.

Nenávidím. Nesnáším to. Chci to vždy zabít. Odpálit na neobjevenou planetu či jiný vesmír.

Chápu, každý má právo na vlastní názor či rozhodnutí, ale musíte je měnit ze dne na den (v tom lepším případě, jsou tací, kteří něco řeknou a druhou větou to popřou, ale další větou vám to potvrdí-znám takové).
Michodem nerozhodnost je něco úplně jiného, jen pro upřesnění.

image
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Modrokrčka. | Web | 24. ledna 2013 v 19:45 | Reagovat

Taky rychle měním své názory, ale ne tak, aby to ostatním třeba nějak uškodilo. Spíš to mám tak nějak pro sebe.

Pokud se třeba na takový výlet, který jsi uvedla, necítím, řeknu, že prostě ne a nejedu. Pak toho třeba lituju, ale aspoň mám nějaké to "ponaučení".

Hezký článek.

2 pukina | E-mail | Web | 24. ledna 2013 v 19:56 | Reagovat

Úplně by mi stačila ta první věta - super ;-)

3 Jan Stanislav | Web | 24. ledna 2013 v 20:36 | Reagovat

hmmm ... mozna :)

4 inkognitowoman | Web | 24. ledna 2013 v 20:50 | Reagovat

Já se cítím trapně, když objevím třeba nějaké svoje staré komentáře nebo názory někde na webu. Občas si vážně říkám, co jsem to jela za matroš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama