Opilá čajem a sjetá westrerny

25. ledna 2013 v 2:50 | Slečna Strange |  Strange v patologický teoriích
Ten týden je...jako melodie v Purple Haze. Cítím se jako v kokainové psychoze. Celý týden jsem nějak mimo, nechápu, jak si dokážu pamatovat půlku věcí ze školy a dokázat se neučit na písemky. Nechápu...


Asi jsem se nikdy neměla začít víc zajímat o herecké dílo Klause Kinskiho (ano toho pedofila...ale byl to bůh, démon...chci chlapa s jeho ďábělským výrazem), protože mě to přivedlo na chuť italským westernům a starým kriminálkám, takže prakticky kromě mého stále opakující se předpotopní a fantasy filmové sbírky, nesleduju prakticky nic jiného než spaghetti kovbojky. Kdo by řekl, že někdo jako já bude slintat na filmy, jež jsou dávnou tak trochu z mody. Úpřímně, řekl by to každý, kdo zná můj vkus a ti jsou z toho patřičně na větvi.

Když jsme u toho Kinskiho...jsem asi magnet na psychopatické (občas dávno mrtvé) cokoli. Vrána k vráně sedá...říká se.

Je celkem zajímavé, jak stále klesám do dob minulých. Tato prý filmová doba mi kromě Avengerů, fantasy, britských filmů, pár dobrých děl z jiných žánrů a Doctora, mi nemá, co nabídnout. Nějak nemám zuba na americké sračky...

Po třech týdnech, mám zase spolubydlící, nejprve mi lezla na nervy, jelikož jsem si opět navykla samotě a až na mé občasné zákysy, mi bylo fajn. No, už jsem si zase zvykla, ale je to sakra nezvyk nebo je to tím, že většina mých spolužáku připadá čím dál víc na odstřel.

Taky zjišťuju, že někteří lidé (ale kuš, tlupy pitomců) mají mezi šprty a těmi, kteří se musí na látku podívat, aby ji pořádně uměli, nedělají rozdíl. Nejsem nijak zvlášť chytrá, jsem takový ten průměr jako většina, žádný Sheldon. Učivo, které mě baví si většinou pamatuju, z hodin, ale před písemkou si ho musím pořádně zopakovat, protože mě na mých výsledcích záleží. Ale sorry, když matiku dávám jenom proto, že se nad ní asi dvě hodiny sedím a počítám, to neznamená, že jsem šprt. Šrpt je člověk, který se šrotí hodiny a v konečném výsledku z toho nic neví nebo ten, kdo se nenaučí, má za pět. Ale má drahá spolubydlící přes koupelnu by si měla uvědomit, že já norozdíl od ní, když se nenaučím do češtiny, fyziky, ele, angličtiny no občas i do chemie, tak to pořád dokážu dat na 3-4 ne jako na 5. Možná zním teď namyšleně a že si o sobě myslím, jak jsem chytrá. Nejsem. Na matiku jsem marná, v chemii mám často hokej, ale...to je jedno. Proč mě to vlastně pořád sere? Jo, to bude tím, že mě v poslední sere její sebevědomá existence a taky to, že když jí těce do bot, tak se jí moje šprtání hodí.
Nasralo mě to kvůli mé spolužačce-kamarádce, která je na tom podobně jako já, jen není takový stresař.

Nesnáším, když se musím přetvařovat, abych mohla mít svůj klid.

Ať žije čaj a šprti. Amen.
A nějak nesmyslně mi to připomíná, že mám napsat asi tři protokoly...to jsem šprt, co?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Moss | Web | 29. ledna 2013 v 20:46 | Reagovat

Nejlepší z celého článku je věta, " nesnáším, když se musím přetvařovat, abych měla svůj klid."
Absolutně souhlasím, dělá to hodně lidí. Ale myslím, že je to částečně zbytečné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama