Welcome to the jungle

10. února 2013 v 16:50 | Slečna Strange |  Strange v praxi
Kdo dovede pracovat v reálném světě, ale žít ve světě ideálů, ten dosáhne nejvyšší mety. Karl Ludwig Borne


  • Realita je jako džungle. Nechápete? Vysvětlím. Tak jak v džungli platí zabij nebo budeš zabit, tak i v realitě platí, musíme zabít kousek sebe, abychom v ní mohli přežít. Musíme se přetvařovat, sic bychom toho člověka s nímž právě mluvíme odstřelili na místě.
  • Realita je občas jako špatný sen. Míváme pocit, že snad sníme, jelikož to, co se nám právě děje nemůže být ani možné. Bohužel je. Míváme dny zvané "den blbec", kdy litujeme vstání z postele.
  • Realita nám nedá nikdy nic bez boje.
  • Realita je i to, když pubertální rádoby intelektuálové si vylévají své strááášně bolavé srdíčko, že realita není a nebude nic pro ně, poněvadž oni jsou velcí snílkové. Bohužel realitou je, takový je každý druhý "mainstream" člověk.
  • Realita nikdy není taková, aby nemohla být daleko horší.
  • Realitou ovšem je, každý si na něco stěžuje.
  • A realitou je také: Nikoho předchozí bod nezajímá.
Smutné je, bod číslo 4 se nějak přemnožil. Bohužel nemám žádný učinný biolit, abych to vyhubila. Já sama nejsem žádný milovník reality, ale toto už je moc. Ono se krásně brečí, jak jsou všíchni zlí a oni chudáčci si nemůžou v klidu žít. V klidu žít si nebute nikdy, to už půlka z vás měla pochopit. Se světem se musí naučit koexistovat a hlavně se naučit ovládat. Stejně většina z vás, jakmile dospěje stane se těmi zlými, jež teď kritizujete či kňouráte nad tím, že si dovolují něco po vás chtít souvisejícího s realitou.
Pokud se vám to nelíbí, máte tři možnosti: za prvé dospějete, za druhé zvykejte si nebo za třetí naučte se být tím věčným dítětem a najdětě ideální simbizu mezi sny a skutěčností.
Jinak...


Psáno pesimistickým realistou žijícím ve svém prohnilém světě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 WildChild | Web | 10. února 2013 v 17:21 | Reagovat

skvělý článek a bod číslo čtyři mi opravdu leze na nervy, z plků o tom, jak realita není pro ně, protože maj svůj vlastní svět, z důvodů, že v tom opravdovým jim nikdo nerozumí, se mi chce blinkat.

2 pukina | E-mail | Web | 10. února 2013 v 23:26 | Reagovat

Jééé, tak jsem chtěla jít zpět a najednou se mi zjevily ty nové články, já už tady nic nechápu...
Poslední věta sedí úplně - musí se najít rovnováha mezi snem a realitou, ale není to jednouduché. Hlavně se neflákat jen na snovém obláčku, protože pak ten pád do reality sakra bolí :-x

3 Aailyyn | Web | 20. února 2013 v 16:27 | Reagovat

[1]: Jo, tohle mi přijde dost jako plané řečnění, jak je každý druhý snílek a realita je příliš krutá. Realita je prostě jaká je, někdy lepší, někdy horší.

Jo a kdyžta, symbiózu, prosím, autorko. :-) Má tam být ypsilon.

4 Strange | Web | 20. února 2013 v 16:38 | Reagovat

[3]: Ou....díky za upozornění. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama