A co terče?

6. dubna 2013 v 22:41 | Slečna Strange |  Strange v praxi

Dobrý vtip potěší, rozesměje, zvedne náladu. Já sama mám vlastní humor, mnozí jej nechápou, berou ho jako urážku. Nejradši mám černý humor, ale takový ten suše anglický, já se chci bavit teď o tom druhém černém.


Asi teď budu působit jako moralistka, konzervativní suchar, ale o některých věcech by se nemělo žertovat. Třeba o lidském utrpení, válce a smrti (v té větší míře). Mě osobně obrací revolver v kapse, jenž nevlastním, veškeré vtipy o druhé světové válce, zvlášť holocaustu. Někdy je dobré smutné události okořenit vtipem, najít v nich malé zrnko veselí, ale myslím, takové zlo jako Hitler (ale naučil nás jezdit vpravo, takže má malé bezvýznamné plus) a jeho zástěrka propagandy, aby se dostal k penězům na své zabírání Evropy, mi moc směšná nepřijde. Je vážně sranda, že komíny táborů proletěly statisíce židů a jiných ras. Ale nejvíce mě dostává smíchy do kolen obrázek, dětí v pyžamu (kdo viděl Chlapce v pruhovaném pyžamu, pochopí) stojících za ostnatým drátem vyhublých až na kost, nesoucí nějaký krutopřísně vtipný komentář typu - už žádné koláčky.

Každý máme jiný smysl pro humor, to uznávám, beru, nicméně k některým věcem je třeba chovat respekt. O smrti se dá mluvit s lehkou morbidní ironií, sama to dělám a píšu, avšak někdy by se měla držet huba a zachovat vážnou tvář a pokusit se vžít do dané situace.
Asi můj názor pramení z toho, že čtu hodně deníky zajatých v koncentračních táborech, sleduju dokumenty, zajímají mě osudy přeživších. Nebo asi jsem hodně konzervativní bez špatky toho správného smyslu pro humor. Asi možná by mi mělo připadat směšné, že nacisté pálili novorozeňata za živa, lidé si kopali vlastní hrob a Hitler se roztahoval po světě, bohužel, jsem vadný model člověka, co by jedenáctiletou žábu mě skoro dohnalo k slzám vyprávění místního pamětníka o jeho zážitcích v nacistickém táboře a následném útěku. On hraje roli toho uťáplého moralisty, který by se vašim anekdotám nesmál.
Ty alibistické kecy o moralistech, citlivkách a sucharech ve mně vůbec probouzí lítost nad tím, že neznám autora, v tu chvíli totiž oživuji své silně sadistické násilné sklony. Povězte mi tedy: Kolik z vás, by si z toho dělalo legraci, kdyby tím prošlo? Kolik z vás by to rozesmálo, kdyby tak zemřela vaše rodina? Kolik z vás by nadlehčovalo to zbytečné vyhlazování lidí, kdyby v té době žila? Kolik z vás by teď v devadesáti nad tím hýkalo smíchy, kdybyste za svého mládí tohle prožili?
Nikdo.

Je to házení hrachu na zeď, to mi došlo už při myšlence toho článku, já jen nedokážu pochopit, proč má z toho někdo terč šipky jeho humoru. To už jsme vážně tak tupí? To za každé situace musíme dokazovat svoji nevědomost smíchanou s neskutečným idiotismem? To vážně musíme nadlehčovat i něco takového? Asi žiju ve špatné době.
Do stejného pytle patří i ty beznohé děti vedle obrázku hry Hledání min a podobné věci, jež miluju a netrpělivě je vyhledávám, abych se mohla zasmát jako spousta mých vrstevníků. Africkou záležitost hladu nebudu řešit, je to podobné jako všechno, co jsem do teď psala.
Sic v dnešní době se začleňují hendikepovaní do společnosti, přijde mi krajně nevhodné a hloupé, dělat z nich terč inteligentního humoru. Jak by bylo vám, kdybyste neměli nohu, narodili jste s vadou čehokoli a na fejsu narazili na podobný obrázek jako ten v úvodu této části? Dělali byste si srandu z lidí na vozíku, kdybyste na něm byli připoutaní celý život? Co byste dělali?

Já pojala toto téma takhle, jestli je to špatně netuším…opět jsem měla akutní potřebu křičet do blogového prázdna, vzrušuje mě ozvěna mého psaného slova.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jájuš | Web | 6. dubna 2013 v 23:10 | Reagovat

Tenhle článek jsi vystihla. Vážně. Sama bych to líp nedokázala, dokazuje to ale omezenost některých lidí kteří se smějí výše zmíněným handicapovaným lidem. Já jednoho takového člověka znám, bál se veškeré společnosti, ale každým dnem ve společnosti chápajících lidí je to pro něj lepší a lepší. Někteří jsou holt omezení tupci, s tím nikdo nic nenadělá.

2 Tenisák | E-mail | Web | 6. dubna 2013 v 23:48 | Reagovat

Taky se zajímám o holocaust. A chlapce v pruhovaném pyžamu jsem viděl nedávno. Článek napsaný výborně, klikám 5 hvězdiček.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama