Co se to děje, světe?

23. listopadu 2013 v 11:46 | Slečna Strange |  Strange v praxi
Co se to děje, světě?
Že zločinci mají místo tetování kravatu a značkový oblek? Mají rádoby slušné vystupování, lidem mažou med kolem pusy. Proč je opijí rohlíkem? Planými sliby, které před nimi naslibovala halda dalších a oni jim to pořád baští, ač ví, co jsou zač? Proč se stáe nehýbeme z místa? Proč jsme pořád na jednom místě po pás v bažině a nikdo nám nepomůže? Proč, když se objeví někdo schopný, následuje ho jen hrstka? Proč jsme pořád stejní zabedněnci?


Budu prý dospělá, čímž se oháním, když chci, aby mě mí rodičové, pustili jednou za uherský rok na nějakou akci. Můj otec mi řekl, že bych se měla konečně nějakým způsobem zajímat o dění kolem, hlavně o to, co na nás ti na hradě (vulgarismy raději vynechám) chystají. Já netvrdím, že se nezajímám. Nicméně díky zmatku, jenž mi to působí v mé už tak dost zmatené hlavě nakukuji pod pokličku tohoto dění zřídka a zjišťuji, o nic nepřicházím, pořád stejný bordel, s nímž jako sedmnáctileté kuře těžko sama něco udělám.
Máte budoucnost ve svých rukách, kladl nám na srdce učitel chemické technologie, jeden z toho mála lidí se špětkou morálky a slušnosti. Máte šanci něco změnit, dodává kývaje hlavou s tím svým neurčitým úsměvem.
Netvrdím, že nemá pravdu. Skutečně, my "mladí", tu šanci máme, ale ruku na srdce. Jsme generace rozmazlených spratků, příliš ovládaných technikou. Většina z nách chtějí být umělci nebo mít svou kavárnu. Většina z nás nemá perspektivu, vidíme se na vysokých školách, abychom se přidali k armádě pseudo doktorů, inžerů, magistrů.
Hrstka z nás by možná byla schopna zatočit se stávajícím systémem, nicméně ti se vidí daleko od hranic této země. Nebo pravděpodobně skončí jako jedni z těch zklamaných snílků či se nechají strahnout vlnou.
Ha! Neříká se tomu náhodou "myšlenky konce století"? A já stojím přitom na jeho počátku. Je to docela paradox, ironie, výsměch osudu do mé tváře.
Stojím na prahu "skutečného" života, já vím, vidím to černě. Ale pokud nepřestanete sedět na zadcích, planě si stěžovat a neuděláme s tím něco, pořád budeme národ, který kromě našich sousedů nikdo neví, kde leží (při největším úspěchu, budou vědět, že kdysi dávno, bylo nějaké Československo). Drazí patrioti, nejsme nic jiného než odpad. Takhle nás vidí půlka světa. A proč? Protože pořád stejný pitomci a necháme stát asi 80 let vést pořád stejně (od pádu komunismu se toho moc nezměnilo). Nemáme být na co hrdí. Nemáme. To že tu kdysi byl nějaký kníže Václav, Karel IV. a hromada jiných, je sice krásné, jistě historicky hodnotné, ovšem musíte pořád po nich volat? Pořád se musíme dívat do středověku, abychom našli někoho, na něhož můžeme být hrdí? A to je naše chyba. Nemám osobnosti, k nimž by se dalo vzhlížet. V minulosti, budiž, avšak v současnosti?


Co se to sakra děje, světě?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama