Dokažte, že nejste robot.

4. listopadu 2013 v 12:02 | Slečna Strange |  Strange v patologický teoriích
Potřebuju žáhech. Potřebuju něco dělat. Potřebuju...pana M.
Ale ten je v Itálii. Narozdíl ode mě má život, přátele a smysl pro socializaci. Stále přemýšlím. Proč mě to žere?
Nejspíš ho v životě neuvidím, při mém štěstí.
Já jsem tady, on tam tečka.
Věřit těm krásným slovům, která mi psal a šeptal poslední noc?
Proč?
Ano, Strange se nám pobláznila do...no to je jedno.
A jelikož dlouho nic takového necítila, je z toho patřičně vedle.
Osud je ovšem proti ní.
Denně poslouchá ať není hloupá jako ty holky (a to stačila pouhá zmíňka při vyprávění o lidech na praxi-hromada jiných je tolik nezaujala) a denně přemýšlí proč má z těho těžkou hlavu, protože...buďme realisté.

Opět sama se sebou vedu zcela nesmyslný boj.
Mé blogování se opět zvrhlo ve vylévání pubertálního srdce. Štve mě to. Dokud nemám srovnaný život, nemůžu konstruktivně tvořit. Prostě to nejde. V hlavě sucho, v srdci povodeň, v žaludku tornádo aneb vrhnu se na meterologii.
Čas plýtvám na tumblru.
Poslouchám přehnaně veselé indierockové vypalovačky a tu písničku, co teď poslouchají všichni skvěle mi to vymývá mozek.
Cpu se sladkým.
Vlasy si nechávám v obličeji.
Už nebrečím, protože to neumím.
Přemýšlím nad těma holkama v Iráku, Afganistánu nebo kde to, kurde, jsou/byli, nad panem M a nad tím, s čím mám, sakra, problém.

Jediné, co mi dokáže dodat šťávu je vaření, plánování s pár přáteli Mor a Makiho narozky, koncert The Sweet a LORDI (haha- konforntace se společností).
Ale já se nedám.
Tečka.
Miluju lilek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Magdaléna | Web | 4. listopadu 2013 v 16:48 | Reagovat

:) Poslední věta je dokonalost za tečkou....
.
Ale teď vážně... Víš, asi by se slušelo napsat něco v tom stylu, že všechno přebolí, že nejlepší je zapomenout a tak... Jenže já tohle asi sama neumím... Vlastně stále věřím... Věřím, že pokud člověk doufá, chce a tu myšlenku v sobě živí, nemůže to nevyjít...

2 Strange | Web | 4. listopadu 2013 v 21:55 | Reagovat

[1]: Jak řekl Warhol, když něco chcete musíte to nejdřív nechtít, abyste to dostali :) Občas mi to i jde :D

Tohle byla víceméně slabá chvilka...ale myslím, že jsem v pohodě.

3 James | Web | 6. listopadu 2013 v 16:58 | Reagovat

Strašně vám to přeju. Abyste se vzali, přestěhovali se spolu ke špagetožroutům a měli spolu spoustu malejch špagetožrouťátek, a nejedli nic jinýho než pizzu a víno.
Sranda. Ne, pana M. už nikdy neuvidíš, protože ho naverbujou do armády, převelej do ho Korei, kde zrovna bude zuřit válka, tam ho při přestřelce chytnou šing-šongové, a jako mučení mu daj sežrat benzínem nacucanej papír, což bude shodou okolností milostnej dopis od tebe, kterej najdou v jeho kapse.

4 Houp | Web | 6. listopadu 2013 v 21:11 | Reagovat

Magdaléna to popsala krásně. :) Něčím podobným jako ty jsem si procházela zrovna nedávno, ještě na původním blogu. Psala jsem už jen článek ve kterých jsem psala, že nevím co mi je, ale najednou jsem bez energie, bez chuti a úplně ztracená. Nebylo to ani kvůli klukovi...
Přála bych, aby ses dočkala rána, kdy se vzbudíš a najednou všechno zase uvidíš těma šťastnýma očima a bude tu nový den a nové příležitosti být šťastná. :)

5 Jimmy Mindfucker | Web | 9. listopadu 2013 v 11:49 | Reagovat

ľuľok.

Však uvidíš, jaký to bude za pár týdnů. A do té doby se cpi sladkým a lilkem a poslouchej přehnaně veselý indierockový kapely. Vesmír něco vymyslí (víšjaktomyslím), uvidíš.

6 Strange | Web | 9. listopadu 2013 v 17:03 | Reagovat

[3]: Ty víš, jak mě potěšit, že? :D

[5]: Vesmír vždy něco vymyslí, bohužel netuším, co kouří za matroš.

7 James | Web | 10. listopadu 2013 v 13:43 | Reagovat

[6]: No samozřejmě, já se tím živím. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama